Třeboň a Třeboňsko

 

Město Třeboň se nachází v Jižních Čechách, přibližně v půli cesty mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem, v nížinné oblasti zvané Třeboňská pánev. Je zároveň centrem Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko.

 

Při cestách po Třeboňsku můžete využít hustou síť cyklostezek a turistických tras. Díky rovinatému terénu je Třeboňsko velmi oblíbeným místem pro relaxaci a aktivní odpočinek.

 

V letních měsících se v Třeboni pořádá velké množství kulturních akcí, jako jsou různé slavnosti (historické, lázeňské, vodnické), koncerty, výstavy, divadelní představení, apod..

 

Aktuální informace o kulturních akcí v Třeboni najdete na www.itrebon.cz

 

Zámek Třeboň

Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374.

Nedlouho předtím koupili Třeboň Rožmberkové, kteří městu a jeho širokému okolí dopřáli náležitý rozvoj. V 16. století bylo Třeboňsko nejvýnosnější částí rožmberského dominia. Schwarzenberkové získali zámek v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabírá gestapo. Po válce v roce 1945 je nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.

 

Rybník Svět

Rozloha 201,3 ha. Rybník z let 1571–73, je dílem Jakuba Krčína z Jelčan. „Nevděk“, tak zněl původní název rybníka o výměře 380 ha. Ovšem po povodni v roce 1611 byl rozdělen na rybníky Opatovický a Svět. Rybník Svět se nachází na jižním okraji města Třeboně a jeho historie je vázána na samo město.

 

Schwarzenberská hrobka

Výstavbu nového místa posledního odpočinku Schwarzenberků iniciovala v Třeboni kněžna Eleonora, manželka Jana Adolfa II. Schwarzenberka, když z prostorových i hygienických důvodů přestal vyhovovat jako pohřebiště kostelík sv. Jiljí v Domaníně. V hrobce byly v zinkových rakvích během let postupně uloženy ostatky (i symbolicky) 27 příslušníků rodu, mezi nimi i kněžna Eleonora, která zemřela v r. 1873 a otevření hrobky se nedočkala.

 

Městské divadlo J.K.Tyla

Současně se stavbou nové radnice byl v jejím zadním traktu postaven městský pivovar, který po požáru roku 1781 zůstal v sutinách. Prostor někdejší sladovny tohoto pivovaru si vybrali roku 1832 třeboňští měšťané k vybudování divadla, které bylo již v následujícím roce slavnostně otevřeno. V hledišti je zavěšen lustr z buquoyských skláren na Novohradsku.

 

Děkanský kostel sv. Jiljí

Děkanský kostel sv. Jiljí se připomíná jako farní již roku 1280. Při založení kláštera augustiniánů v roce 1367 se stal kostelem klášterním a s jeho přestavbou se začalo současně jako se stavbou kláštera. Koustel je dvoulodní.

 

Pivovar Regent

Vaření piva má v Čechách prastarý původ, doložený již v období raného feudalismu. První pivovarníci v Praze se totiž uvádějí k roku 1082. Historicky nejstarší zařízení na výrobu piva v Třeboni vlastnila augustiniánská řeholní kanonie také velice brzy - v roce 1367.

K výrobě je využíváno moderní techniky a špičkové technologie řízené počítačem, za použití osvědčených klasických receptur a hodnotných surovin, jako jsou voda čerpaná z hlubinných vrtů artézských studní, světově proslulý český chmel a kvalitní hanácký sladový ječmen.

Současným vlastníkem třeboňského pivovaru Regent a výrobcem tradičního jihočeského piva je společnost Bohemia Regent a.s.

Administrace | Design: minsan